Lubomír Šilhavý: První pobočku jsme
zaplnili do 3 měsíců, chystáme expanzi
v USA a Rusku

Čvc 16, 2018 Coworking, TechoCon 2018

by Petr Remeš

WorkLounge se přibližně za rok provozu v Praze stal jedním z hlavních lokálních coworkingových poskytovatelů a díky své popularitě mohl následně na začátku února otevřít svou druhou českou pobočku. Vznik celého konceptu přitom doprovází dlouhý příběh, u jehož zrodu stojí zkušený podnikatel Lubomír Šilhavý, který WorkLounge založil, a se kterým jsme si v rozhovoru o jeho projektu popovídali. Článek vyšel v magazínu CzechCrunch, který je hlavním mediálním partnerem letošního TechoConu.

Jak WorkLounge vznikl a kde se vzala prvotní inspirace něco takového založit?

Historie je vlastně hodně dlouhá. V oboru pronájmu kanceláří se pohybuji již zhruba 25 let. První kancelářskou budovu jsem koupil v roce 1991 a od roku 1995 ji provozujeme jako business centrum. Od té doby ještě několik podobných budov do mého portfolia přibylo, ale dělal od počátku něco, co v té době nikdo jiný dělat nechtěl – pronájem jednotlivých kanceláří a malých celků.

Jak to, že toto nikdo neudělal dříve? Zdá se to docela dost logické.

Poptávka po kancelářích byla v té době poměrně velká a kancelářských budov byl nedostatek. Většina tehdejších developerů se soustředila zejména na velké firmy, které požadovaly velké prostory, což se jednak líbilo financujícím bankám, a i z hlediska provozu bylo mnohem jednodušší. Stavba budov rozčleněných na jednotlivé menší kanceláře a následně jejich provoz byl jak finančně, tak i organizačně mnohem náročnější. Pronajímatelé a zejména financující banky neviděli v pronájmu menších kanceláří pro menší podnikatele, stabilitu. Já jsem tam ale viděl opak. Jsem vlastně takový vizionář a vždy si představuji, jak by ten obor mohl vypadat do budoucna a musím říct, že se mi to vždy osvědčilo.

Pak přišel rok 2010 a já jsem v té době v Česku dokončil velký projekt, kdy jsem od vydavatelství Ringier při jeho vlastnických změnách koupil jejich administrativní budovy, a opět je repasoval na menší kanceláře. Po ukončení jejich přestavby a kompletním obsazení jsme si tehdy s rodinou řekli, že odjedeme na rok do našeho domu na Floridu a uděláme si rok prázdnin. Sice dobrá představa, jenže já jsem člověk, který je stále zvyklý něco vytvářet. Takže plánovaný rok pauzy vydržel asi tři týdny.

Jak jste se tedy dostal ke konceptu samotného WorkLounge?

Ve Státech byl v tomto roce sice čas hluboké krize, nicméně mně se tam zalíbila jedna kancelářská budova, která byla úplně prázdná. Zeptal jsem se na ní realitního makléře a zjistil jsem, že je na prodej. Všichni si v té době ťukali na čelo a nechápali, proč přišel někdo z Evropy a začal skupovat kancelářské budovy, když všechno krachuje. Já jsem ale viděl každý den spousty lidí, jak si odnáší z těchto kancelářských budov počítače a kopírky v krabicích, a tak jsem si říkal, kam se s tím ti lidé vlastně stěhují.

Zjistil jsem, že si lidé zřizovali jakési garage offices. Říkal jsem si ale, že jim musí chybět nějaké to sociální zázemí, ten režim, kdy ráno vstanou a někam jdou. To si myslím, že je hrozně důležité. Zmíněnou kancelářskou budovu jsem tehdy koupil, celou ji kompletně vyboural a přestavěl na takové mikro kanceláře s recepcí, Lobby Loungem a spoustou jednacích a konferenčních místností. Vše bylo vybavené nejen nábytkem, ale i technikou za desítky tisíc dolarů, které by si jednotlivec nemohl dovolit.

Fungovalo to vzhledem k probíhající krizi?

Právě, že ano. Otevřel jsem někdy v únoru 2011 a 120 kanceláří jsem během čtyř měsíců kompletně zaplnil. Byly to nejlevnější kanceláře ve městě, začínal jsem na ceně 199 dolarů měsíčně za jednu kancelář a příběhy lidí, co tam přicházeli, zněly většinou úplně stejně. Všichni říkali, jak jsou rádi, že se mohou vrátit do společnosti, protože doma se to nedá vydržet.

Jak jste ten projekt dál škálovali? Měl jste plno, zájem veřejnosti…

Nedlouho potom jsem začal dělat eventy. Řekl jsem si, že každý poslední čtvrtek v měsíci prostě uděláme setkání všech, co v těch kancelářích jsou. Poprvé jsem udělal nějakou jednoduchou prezentaci a pak jsem si všiml, že si lidé mezi sebou začali povídat, vyměňovat si vizitky, začali prostě networkovat. Poté, co první event skončil, za mnou přišli dva lidé, kteří říkali, že mají zajímavé projekty a chtěli by je tu představit. Řekl jsem jim tehdy “Fajn, můžete příští akci zasponzorovat, přinést třeba pár lahví nealka či piva, a můžete se tu prezentovat”. S přibývajícími eventy byl o to stále větší zájem, tak jsme je začali dělat dvakrát do měsíce.

Jelikož ale žijeme v době internetu, říkal jsem si, že to nebude do budoucna ta správná cesta, a tak jsem začal tvořit WorkLounge digitální networkingovou síť, s cílem dosáhnout takové technické podpory, že na každé WorkLounge pobočce bude stačit pouze jeden člověk, který ji bude kompletně obhospodařovat. Software bude vystavovat faktury, kontrolovat splatnosti, odesílat upomínky, či případně blokovat vstupní karty. Členové si sami mohou rezervovat zasedací místnosti, firemní elektromobily, či kupovat kredity na kopírku.

Čím se liší WorkLounge od jiných coworkingů? Například v Praze je konkurence opravdu velká.

Jak tady, tak v USA, jsme unikátní v tom, že nejsme zcela typický coworking, jsme hybrid. Coworkingy tak jak jsem je poznal, se totiž často na něco specializují – u každého se vytváří klientela, která inklinuje k určitému odvětví. To my určitě nejsme. To nejpodstatnější však je, že máme samostatné a uzavřené kanceláře pro jednoho až dvacet lidí. Každý člen může využívat společný lounge, kde komunikuje, jedná či jen odpočívá anebo si zaleze do vlastní kanceláře, kde má naprostý klid a může si tam tvořit.

Na druhou stranu kritici coworkingu tvrdí, že lounge samotný nedovolí nějakou produktivní práci…

To je bohužel do jisté míry pravda, na druhou stranu vám ten lounge dodá energii.

Když se řekne coworking, většina lidí si představí americký coworkigový gigant WeWork. Jak s někým takovým chcete do budoucna soupeřit?

Myslím si, že není potřeba soupeřit, protože změna, co přijde v kancelářském byznysu během příštích let bude podobná, jako nastala před 20 lety v hotelnictví. Tehdy se začaly vytvářet řetězce hotelů a toto je vlastně stejné, jako kdybyste se zeptal, jak chce Hilton konkurovat Marriottu. Obě společnosti si vytváří své vlastní řetězce. Do budoucna postupně téměř vymizí segment jednotlivců, kteří pronajímají kanceláře. Řetězec bude mít vždy výhodu, protože je silnější.

Celá záležitost tedy začala v USA. Proč se druhým působištěm pro WorkLounge stala Praha?

To je jednoduché, protože z Prahy pocházím, mám tu zázemí a veškerý můj byznys vychází odsud.

Teď sedíme v pražské karlínské pobočce, je to poměrně lukrativní místo. Jak jste se vůbec k této lokalitě dostali? Pronajímáte si ji nebo je vaše?

Jedná se vůbec o první budovu, kterou si pronajímám. Samozřejmě výběr lokality vycházel z konceptu, že WorkLounge musí být perfektně dostupný, na metru a v lokalitě která je populární. Narazili jsme na tuto budovu, která má navíc industriální styl, což sedí do konceptu, který děláme. K našemu účelu je tedy toto naprosto špičková lokalita umocněná Fórem Karlín, Eskou a celou atmosférou Karlína.

Uvažovali jste o dalších městech?

Ano, v Praze teď kromě Karlína otevíráme pobočku na Václavském Náměstí, ale už nyní připravujeme další města jak v Česku, tak v zahraničí. Z těch jsou to například Lipsko, Frankfurt, Moskva, Boston a z Floridy pak Naples a Miami.

V Praze fungujete přibližně rok. Kolik máte aktuálně členů a jaká je vytíženost kanceláří?

Aktuálně je na pražské pobočce zhruba 200 členů, do čehož nepočítám nejlevnější členství s přístupem do aplikace a Lounge. Máme ale waiting list, nejsme schopni umístit všechny žadatele, které máme, proto jsme se rozhodli rozšířit i do centra Prahy.

Zajímalo by mě, kolik lidí se tu za onen rok celkově protočilo? Funguje to většinově tak, že lidé to měsíc vyzkouší a pak odejdou?

Oproti USA, kde fluktuace není zas tak veliká, bych řekl, že v Praze se nám obměnila zhruba třetina klientů. Zde zkrátka lidé vidí startup jako ne až tak stabilní záležitost, zatímco v Americe je teď ekonomika hodně našlápnutá a všem se poměrně daří. Tady v Česku spoustu projektů vzniká, ale také rychle zaniká.

Co finanční stránka WorkLounge? Jak jste na tom s obratem a jste v zisku?

V zisku samozřejmě jsme a obrat nám už překročil milion korun měsíčně.

Pojďme na již zmíněnou pobočku na Václavském náměstí, kterou otevíráte dnes 1. února. Kde přesně se tam prostory nacházejí a čím budou unikátní?

Nacházejí se na Zlatém kříži, je to přesněji řečeno Václavské náměstí 3. Bude asi o 30 % větší než tato Karlínská pobočka, plus tam budeme mít ještě navíc prostor pro eventy, který nám tady zatím chybí. Bude to prostor s dvěma zahradami o velikosti 200m2. Nicméně od roku 2018 bude eventový prostor asi v obou pobočkách, i tady v Karlíně. Stejně jako tady se ale i na Václaváku jedná o pronájem, tyhle lokality bohužel nejdou koupit. Respektive možná by šly v nějakém delším časovém horizontu, jenže my potřebujeme budovat teď.

Zmiňujete zahrady – přemýšlel jste tedy i nad nějakým venkovním coworkingem?

V USA to tak už je. Já si ale celkově myslím, že coworking se bude více přibližovat přírodě, to vidím jako další krok. Proto, když se objevil tento prostor, kde skutečně budeme mít dvě privátní zahrady, tak jsem to viděl jako velkou příležitost. Skoro jsem si říkal, že to není možné, aby něco takového jako dům se zahradou v samém centru, existovalo.

Co si od této nové pobočky slibujete? Myslíte, že se naplní rychleji než Karlínská?

Samozřejmě nechci predikovat, ale myslím si, že ano. I tady jsme se ale naplnili velice rychle – do tří měsíců jsme byli obsazeni, pak byl zhruba 15% propad během léta. Úplně na začátku byl totiž problém, že WorkLounge tu nikdo neznal a nebyl tu ani WeWork. Ve chvíli, kdy ale lidé začali poznávat o co jde, tak se začalo pracovat s Václavákem. Už nyní tam máme prodaná členství. Určitou obsazenost tedy budeme mít od začátku a máme i požadavky od velkých celků na 20-70 lidí. Už to nebudou jen jednotlivci.

Myslíte tedy, že lidi z velkých firem budou ve WorkLounge tvořit většinu?

Myslím si, že půjde o silný element. V tuhle chvíli je i přes požadavky nemáme kam umístit, ale počítá se s tím, že do budoucna budeme otevírat i větší celky, vícepatrové budovy, kam se vejdou.

A něco takového už je v plánu?

U mého Business Centra Klamovka plánuji další čtyřpatrovou budovu, která bude pouze WorkLounge. Další plánovaná lokalita je Brumlovka na Praze 4, se kterou bychom tak měli pokryté všechny důležité čtvrti – Karlín, centrum, Smíchov a Praha 4. Uvidíme, jak se to bude rozvíjet.

V případě že byste tedy vytvořili celou takovou síť, budou mít vaši členové s jedním členstvím přístup do všech poboček?

To už bude fungovat i teď. Klienti, kteří jsou členy tady v Karlíně budou moci využívat Václavské náměstí a naopak. A stejně to bude i ve státech.

Díky za rozhovor!

Také děkuji.

Jiří Svoboda. Zdroj: CzechCrunch

Top