Celodenní konference je za námi. Jaký byl TechoCon 2019? Přinášíme detailní rekapitulaci nejen celého dne, ale i roku, který uplynul od loňské konference.
První emoce z letošního TechoConu? Obrovská energie, která dává dohromady stovky lidí. Byli jsme velmi potěšeni tím, kolik lidí dorazilo na naši konferenci, kolik se jich registrovalo a jakou odezvu třetí TechoCon vzbudil.
Převedeno do čísel, celkem se na letošní TechoCon registrovalo přes 650 lidí! Oproti loňskému roku je to výrazný nárůst a celý den byl showroom TECHO plný. Nabitý program, jedno vystoupení za druhým, skvělí řečníci, stovky setkání, rozdaných vizitek, prezentace partnerů… ještě několik dní po akci jsme plní skvělých dojmů. Ebook právě vychází (stáhněte si zde) a shrnujeme v něm celý obsah nabitého dne.
Vize inspirovat
Hlavními řečníky programu byl Leon Jakimič a Michiel Hofman, kteří potvrdili, že jsou skutečnými lídry ve svém oboru a že mají co říct.
Zaplněný hlavní sál a jejich skvělé přednášky posunuly náš koncept TechoConu zase o kvalitativní krok dál. Leon Jakimič představil svoji vizi značky Lasvit převedenou do skutečnosti.
„Mohli jsme postavit něco na zelené louce, bylo by to levnější a rychlejší. My jsme ale chtěli být tady, v centru evropského sklářství, kde to všechno začalo,“ říká na úvod svého vystoupení na stage TechoConu Leon Jakimič.
Nové sídlo Lasvitu není jen klasickou kanceláří, ale je ukázkou vize inspirovat svět. „Je to symbol naší lásky ke světlu,“ dodává Leon.
Skleněný dům v centru Nového Boru doplňuje dvě původní barokní roubenky z roku 1790. Obě v minulosti sloužily místním sklářům, v jedné z nich se řemeslníci udrželi i v poválečném období, kdy zde fungovala sklářská škola. Mezi původními stavbami Lasvit postavil „skleněný“ dům z materiálu připomínajícího střešní tašky. Nezvyklá budova má v noci zářit a symbolizovat tak obnovu sklářství v regionu. Nové sídlo Lasvitu není jen klasickou kanceláří, je ukázkou naší vize inspirovat svět a symbolem naší lásky ke světlu.
Dobrý pocit v genech
Druhý hlavní řečník letošního TechoConu – Michiel Hofman je architekt, který v roce 1999 založil s Barborou Dujardin společnost HofmanDujardin Architects. Michiel je autorem designové filozofie Shaping Intuition®. Tu charakterizuje osobní přístup k architektuře, který se zaměřuje na spokojenost lidí v jejich pracovním prostředí. „Architektura není o budovách, ale o lidech. Toto přesvědčení nás vedlo k vyvinutí filozofie designu, kterou jsme nazvali Shaping Intuition® („tvarování intuice“) a která je všestranně zaměřená na to, aby se lidské bytosti cítily ve svém prostředí dobře. Všechny naše projekty staví na čtyřech přirozených a čtyřech kulturních hodnotách,“ říká Michiel. Architekturu nevnímá jako čisté výtvarné umění, ale jako komplexní pole plné různých vlivů a faktorů. „Naše kulturní hodnoty jsou jasnost, kvalita, osobitost a inspirace. Přirozené hodnoty jsou prostorovost, zemitost, výraz a propojení. Věříme, že když mezi nimi dospějeme k harmonii, můžeme vytvářet inkluzivní prostředí, v němž se každý může cítit jako doma,“ doplňuje.
Jak Leon, tak Michiel ve svých vystoupeních pro jasně ukázali, jak téma letošní konference, tedy Well-Being & Sustainability, vnímají: každý ze svého úhlu pohledu. Lasvit jako firma s jasnou vizí být světovým lídrem vytváří unikátní svět plný světla. HofmanDujardin Architects pak podle slov Michiela „…dobrý pocit má doslova v genech, najdete ho v každém projektu.“
Od pocitů k tvrdým datům
První panelová diskuse nesla téma „Je well-being na pracovišti jen mýtem nebo měřitelnou hodnotou?“ Všichni čtyři řečníci ji zahájili svou osobní definicí toho, co pro ně znamená termín Well-Being. Výborně připravená moderátorka Daniela Písařovicová každého z vystupujících požádala o krátkou definici toho, co je podle nich Well-Being.
„Už dávno to nejsou mísy s banány a pomeranči a pingpongový stůl na chodbě,“ zcela konkrétně odpověděl David Mansfeld z firmy Johnson & Johnson. Ty jsou dnes v moderním kancelářském prostředí také nutné, ale mnohem více podle něj závisí na celkové kultivaci prostředí a na vědomé péči o lidi i o prostředí, ve kterém pracují. „Pokud máte 1200 lidí a pro ně 1200 židlí, tak sice každý ví, kam si má sednout, ale současně je řada lidí nemocných, na dovolené, u zákazníků, na služebních cestách nebo pracuje z domova… Ze studie reálného počtu zaměstnanců v kancelářích nám vyšlo, že potřeba kancelářských míst se pohybuje kolem ⅔ až ¾ celkového počtu všech zaměstnanců. V našem případě tedy někde kolem 900 míst,“ dodal David.
A jak toto téma vidí Petr Skondrojanis? „Ty firmy, které se systematicky věnují lidem, jsou obecně úspěšnější a jejich akcie mají rostoucí hodnotu. Je dokázáno, že platí přímá úměra mezi péčí o zaměstnance a výkonností firmy. Nadnárodní firmy, jako je například Microsoft nebo již zmíněný Google, jsou toho příkladem. Jejich akcie stabilně rostou,“ řekl Petr. Na závěr skvělé a nabité diskuse shrnul David Mansfeld hlavní téma tak, že Well-Being je dnes vlastně základní podmínkou udržitelnosti lidských zdrojů i jakéhokoliv byznysu.
Udržitelné prostředí nebo celá planeta?
Druhá z panelových diskusí letošního TechoConu byla vedená v angličtině a na rozdíl od první zaměřené na pocity a vědecky neměřitelné aspekty se více týkala hmotného prostředí kancelářských budov a zcela konkrétních zkušeností s tím, jak se udržitelnost musí promítnout do nových pracovních konceptů. Ve srovnání s první diskusí byla více zaměřená na „hard“ atributy dnešních kanceláří, na budovy a pracovní podmínky lidí, kteří v nich tráví velkou část svého dne.
Na rozdíl od skeptického vystoupení architekta Zdeňka Fránka během Creative Stage, který překvapil tvrzením, že v kancelářských budovách dnes nevzniká v zásadě nic dobrého, se během druhé panelové diskuse diskutovalo téma udržitelných budov a práce lidí v nich.
„Dnes má 75-80 % nových kancelářských budov jednu z certifikací LEED nebo BREAM. Je to vlastně nezbytnost a standard, který dnes nikdo nezpochybňuje,“ konstatovala Eva Nykodymová ze společnosti SKANSKA. Ta pro svoji budovu Visionary získala WELL certifikaci, v rámci které probíhá on-site měření, při němž se hodnotí například kvalita vzduchu a vody, ale i komplexní parametry osvětlení a světla obecně, dále pak tepelný komfort a hluková zátěž zaměstnanců. Na rozdíl od ekologických certifikátů, jako je LEED nebo BREAM, se certifikace WELL neuděluje pouze podle vyplněných formulářů, ale na základě praktických měření přímo na místě. A o tom, že certifikáty LEED, BREEAM nebo již zmíněný WELL mají svůj význam, je přesvědčen i Gideon van der Burg ze společnosti Leesman.
„Nejsou to jen „nějaké papíry“, ale jasně potvrzují hodnotu samotné nemovitosti, která takovým certifikátem disponuje,“ řekl. Rick Veenendaal, který je manažerem kruhového hospodářství ve společnosti Gispen a je zde zodpovědný za přechod na kruhový obchodní model, popsal svoji zkušenost z práce globálního výrobce nábytku. „Musíme reagovat na požadavky z Japonska, Nizozemska… odkudkoliv. Model cirkulárního podnikání výrazně snižuje úroveň znečištění, ale také přispívá ke snižování celosvětové sociální nerovnosti,“ říká. „Ta pravá udržitelnost se ukrývá uvnitř firmy. Vychází z podnikatelského zaměření, zaměstnanců a vůle dělat obecné dobro,“ doplnil Dan Heuer z Fair Venture.
Kam půjde kancelářský trh?
A jaká je podle diskutujících predikce trhu? Kde budeme za deset let v oblasti udržitelných kancelářských budov a pracovního prostředí? „Tak jako jsme před dvaceti lety absolutně netušili, jaké budou kanceláře dnes, jaká pozornost se bude věnovat ergonomii a vybavení prostor, stejně tak netušíme, co bude za deset let,“ shodli se účastníci diskuse.
Jak vyplynulo z obou panelových diskusí na TechoConu, vše souvisí se vším a nelze oddělit prostředí od uživatelů a naopak. Forma nemůže zakrýt nedostatek obsahu: v případě kancelářského prostředí jde především o smysl a vnitřní ztotožnění zaměstnanců s prací. Well-Being a udržitelnost jsou dvě spojité nádoby: vnitřní spokojenost a pocit bezpečí u zaměstnanců přináší firmám obecně lepší a měřitelné výsledky.
Kreativní stage
Letošní novinkou konference byla Kreativní stage, na kterou jsme pozvali ty nejlepší české architekty. A dali jim osm minut. Kreativní stage jsme koncipovali jako „architektonickou hitparádu“, ve které ale nebodovalo pořadí.
„Šlo nám především o to, představit ty nejzajímavější projekty, kanceláře a řešení, která vzešla z dílny českých a zahraničních architektů a studií. Abychom posluchače úplně nezahltili, dali jsme našim řečníkům zadání: představte jeden projekt / jeden problém / jedno řešení,“ říká Šimon Opekar, jeden ze zakladatelů konference. „Řekli jsme: Ukažte nám to, co vám dalo zabrat. V čem jste si sáhli na dno sil. V čem jste zazářili. Dejte našim posluchačům to nejlepší, co jste v poslední době navrhli. Sdílejte s námi své vítězství. Nebo prohru,“ doplňuje Milan Začal.
Na scéně se v rychlém sledu a dvou blocích vystřídali tuzemští i zahraniční architekti Roman Vrtiška & Vladimír Žák (Vrtiska Žák design studio), Martin Krupauer (A8000), Ondřej Chybík (CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS & URBAN DESIGNERS), Zdeněk Fránek (Fránek architects), Jan Aulík (Aulík Fišer Architekti), Petr Matyáš (di5), Eva Le Peutrec, Lukáš Jelínek (NTT), Gideon van der Burg (Leesman), Radovan Mačák (Prague Design Hub), Kai Stania (Kai Stania) a Jakub Klaška (Zaha Hadid Architects).
Kreativní stage svým svižným tempem a různorodým obsahem prezentací doplnila přednášky a diskuse celého dne. A jaký byl celý letošní TechoCon? Ve stručnosti řečeno: opět lepší a větší než loňský ročník. Stále máme, kam jít dál.
TechoCon 2019 v kostce
Závěrem chceme ze srdce poděkovat všem účastníkům: jak řečníkům, panelistům, tak partnerům. Všem, kteří dnes tvoří obrovskou komunitu TechoCon. Všem, kteří se s námi potkávali během celého roku na diskusních snídaních TechoCon Morning Meetings. Realizačnímu týmu, který celou konferenci i diskusní snídaně skoro rok připravoval.
V našich diskusích a setkávání budeme dál pokračovat: sledujte náš blog a sociální sítě, ať vám neunikne nic z komunity TechoCon. Děkujeme všem.
