Udržitelné prostředí nebo celá planeta?
Druhá z panelových diskusí letošního TechoConu byla vedená v angličtině a na rozdíl od první zaměřené na pocity a vědecky neměřitelné aspekty se více týkala hmotného prostředí kancelářských budov a zcela konkrétních zkušeností s tím, jak se udržitelnost musí promítnout do nových pracovních konceptů. Ve srovnání s první diskusí byla více zaměřená na „hard“ atributy dnešních kanceláří, na budovy a pracovní podmínky lidí, kteří v nich tráví velkou část svého dne.
Na rozdíl od skeptického vystoupení architekta Zdeňka Fránka během Creative Stage, který překvapil tvrzením, že v kancelářských budovách dnes nevzniká v zásadě nic dobrého se během druhé panelové diskuse diskutovalo téma udržitelných budov a práce lidí v nich.
„Dnes má 75-80% nových kancelářských budov jednu z certifikací LEED nebo BREAM. Je to vlastně nezbytnost a standard, který dnes nikdo nezpochybňuje,“ konstatovala Eva Nykodymová ze společnosti SKANSKA. Ta pro svoji budovu Visionary získala WELL certifikaci, v rámci kterého probíhá on-site měření, při němž se hodnotí například kvalita vzduchu a vody, ale i komplexní parametry osvětlení a světla obecně, dále pak tepelný komfort a hluková zátěž zaměstnanců. Na rozdíl od ekologických certifikátů, jako je LEED nebo BREAM, se certifikace WELL neuděluje pouze podle vyplněných formulářů, ale na základě praktických měření přímo na místě.
A o tom, že certifikáty LEED, BREEAM nebo již zmíněný WELL mají svůj význam, je přesvědčen i Gideon van der Burg ze společnosti Leesman. „Nejsou to jen „nějaké papíry“, ale jasně potvrzují hodnotu samotné nemovitosti, která takovým certifikátem disponuje,“ řekl.
Rick Veenendaal, který je manažerem kruhového hospodářství ve společnosti Gispen a je zde zodpovědný za přechod na kruhový obchodní model popsal svoji zkušenost z práce globálního výrobce nábytku. „Musíme reagovat na požadavky z Japonska, Nizozemska… odkudkoliv. Model cirkulárního podnikání výrazně snižuje úroveň znečištění, ale také přispívá ke snižování celosvětové sociální nerovnosti,“ říká. Cirkulární ekonomika dnes není podle firmy Gispen fantazie. Vývoj umožňuje řídit výrobu a spotřebu novými způsoby a znovu použít suroviny a cenově výhodnější a efektivnější způsoby. I v tom vidí účastníci panelové diskuse význam pro koncept udržitelnosti.
V další části panelové diskuse se pak moderátorka Daniela Písařovicová ptala diskutujících na jejich osobní preference a zkušenosti s pracovním prostředím. Jaká je vaše představa ideálního pracovního prostředí – workplace? Dan Heuer z poradenské společnosti Fair Venture rád pracuje v coworkingovém prostoru, stejně jako z domova a hodně podle něj záleží i na náladě a typu práce. Zajímavým postřehem byla v diskusi popsaná role soft seatingu, tedy různých nízkých sezení: od křesel a gaučů až po sofa a různé sedací pytle. Tato forma nábytku je dnes integrální součástí kancelářských interiérů a mimo jiné také mění polohu lidí při práci, už dávno to není jen sezení za kancelářským stolem, během něhož pracujeme. „Ta pravá udržitelnost se ukrývá uvnitř firmy. Vychází z podnikatelského zaměření, zaměstnanců a vůle dělat obecné dobro,“ říká Dan.
A jaká je podle diskutujících predikce trhu? Kde budeme za deset let v oblasti udržitelných kancelářských budov a pracovního prostředí? „Tak jako jsme před dvaceti lety absolutně netušili, jaké budou kanceláře dnes, jaká pozornost se bude věnovat ergonomii a vybavení prostor, stejně tak netušíme, co bude za deset let,“ shodli se účastníci diskuse.
Jak vyplynulo z obou panelových diskusí na TechoConu, vše souvisí se vším a nelze oddělit prostředí od uživatelů a naopak. Forma nemůže zakrýt nedostatek obsahu: v případě kancelářského prostředí jde především o smysl a vnitřní ztotožnění zaměstnanců s prací. Well-Being a udržitelnost jsou dvě spojité nádoby: vnitřní spokojenost a pocit bezpečí u zaměstnanců přináší firmám obecně lepší a měřitelné výsledky.
